Kontakt:

query("SELECT * FROM stranky_stranky WHERE id=".P_KONTAKT_HLAVICKA); if ($res->num_rows()>0) { $row_c=$res->fetch_assoc(); echo $row_c['text']; } ?>
Řešení optických sítí
www.infonet.as

Užívané protokoly

Před uskutečněním hovoru se musí nejprve provést signalizace. Musí se najít konkrétní ústředna zodpovědná za volané číslo, musí se dát vědět volajícímu že je volán, a pokud je vše v pořádku, měl by telefon na druhé straně začít zvonit. Také je nutné signalizovat konec hovoru, když jeden z účastníků hovoru zavěsí.

Velmi pravděpodobně je mezi volaným a volajícím několik ústředen a to od různých výrobců. Aby i různá zařízení mohla spolu správně komunikovat, bylo v průběhu vývoje IP telefonie ustanoveno několik protokolů:

  • H.323 - definuje distribuovanou architekturu pro přenos multimediálních aplikací, včetně VoIP. Jedná se o celou rodinu protokolů, které řeší nejen signalizaci a přenos hlasu, ale i videa (VoIP je jenom velmi malou podmnožinou tohoto protokolu). Celkově ho lze zhodnotit jako komplikovaný, má některé nejednoznačnosti a následně i vysokou cenu při implementaci do serverů a koncových zařízení. Ze začátku byl tento protokol pozitivně přijat, ale v současnosti se od něj postupně opouští. Jedním z důvodů je i neschopnost jednoduše projít přes firewally a sítě, které využívají překlad IP adres.
  • MGCP (Media Control Gateway Protocol) - jedná se o centralizovanou architekturu pro řešení multimediálních aplikací, včetně VoIP. Výhodou je, že umožňuje mít levné a nenáročné terminály, což je ovšem vykoupeno nutností kvalitního centrálního prvku. Tomu musí být podřízena i tvořená topologie sítě. Někdy se na tento protokol zapomíná a často nebývá ani uváděn.
  • SIP (Session Initiation Protocol) - definuje distribuovanou architekturu pro přenos multimediálních aplikací, včetně VoIP. Jde o perspektivního nástupce protokolu H.323, který se stává čím dál více populární. Mezi hlavní přednosti patří poměrně snadná implementace, jasná definice, rozšiřitelnost a možnost zabezpečení. Dalším plusem je možnost snadného průchodu přes firewally a jeho skrytí do HTTP provozu. Nevýhodou je vyšší režie přenosu, vycházející z podoby protokolu, která je velmi podobná HTML.

Tyto tři protokoly lze i vzájemně propojovat, jelikož většina zařízení je schopna zpracovat více protokolů současně. Společným rysem je, že všechny běží nad protokolem IP, tudíž při případné přestavbě sítě se nemusíme bát přechodu na jiný protokol. [15]